Kdo vlastně jsem?
Rád o sobě říkám, že jsem úplně obyčejný člověk. Na první pohled to i tak vypadá, pokud ovšem nenastavím svou zamračenou tvář, která lidi přiměje, aby se ode mně drželi dál. Prohlašuji ale, že jsem zcela přátelský a můj hrubý přístup je pouze maska či přesněji řečeno štít. Pokud narazíte na můj hrubý zevnějšek, nenechte se zmást, na přátelské představení odpovím rovněž přátelsky. Pokud budeme naladěni na stejnou notu, bude ze mě příjemný společník.
Jmenuji se Anton Wilhelm Sharpe
Narodil jsem se 6. května 1985 a ano, uvedené jméno je můj pseudonym. Toto jméno jsem si vybral nebo spíše poskládal ze jmen, které se vyskytly v naší rodinné historii. Jsem trans, pohybuji se někde na hraně nebinarity a FTM (transmuž).
Jsem trochu jiný
Ne úplně jako Forrest Gump a spíš z 25% jako Sheldon Cooper. Moje osobnost je asociální až schizoidní. Ač to není mým úmyslem, na cizí lidi působím nepřátelsky, v jiných případech vypadám vystrašeně a někdy dokonce znuděně a netečně. Nic nemůže být dál od pravdy!
Jsem rodič
Jsem rodič. Moje potomstvo se skládá ze dvou kousků a je genderově vyrovnané. Jmenují se Samuel a Sára. Zatímco Samuel je již mladým dospělým, Sára si stále užívá své dětství plnými doušky.
Jsem partner
a jako v každém vztahu se řítíme vysokou rychlostí na horské dráze. Chvíli nahoru a chvíli dolů. Někdy má navrch jeden, jednou druhý, chvíli se nenávidíme, ale většinou se milujeme. Máme své dobré i špatné stránky, ale obvykle nedám na svou nejdražší druhou polovičku dopustit.
Jsem státem placený cynik
a kancelářská krysa, toho času pracující z domova, co má pocit, že se jednou v těch všech papírech utopí a že lidstvo jednou vymře na nemoc zvanou byrokracie. Jak říkal Jan Werich, „Dej blbci funkci a on vymyslí lejstro.“
Jsem spisovatel
s velkou spotřebou papíru od roku 1996 a značným množstvím dokumentů uložených v počítači. Někdy píšu rukou na papír, někdy přímo do počítače. Většinu pokusů ukládám do šuplíku, třeba na ně jednou dojde a rozvinu je v něco většího.
Jsem Potterhead a moje krevní skupina je HP +
a i přes překročena Kristova léta stále čekám na svůj dopis z Bradavic, leč marně. Mudla ale nejsem! Moudrý klobouk by mě stejně jako na Pottermore zařadil do Zmijozelu.
Jsem dítě 90. let
a doma si schovávám své Tamagotchi, cédéčka a plakáty Kelly Family, Impulse Spice Girls a kompletní „nejděsivější seriál všech dob“ Akta X na DVD. Rád popouštím uzdu nostalgii a vracím se do svých dětských let.
